Výjimečnou osobnost světové vědy – Marii Skłodowskou-Curie – představí veřejnosti od středy 16. května 2012 obsáhlá výstava v sídle Akademii věd ČR v Praze. Koná se pod záštitou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše a velvyslance Polské republiky v ČR Jana Pastwy. Maria Skłodowska-Curie je dvojnásobnou laureátkou Nobelovy ceny a dlouhá léta byla jedinou ženou, která se zúčastňovala Solvayských konferencí – setkání předních vědeckých kapacit. Výstava, kterou AV ČR zapůjčila Jagellonská univerzita v Krakově, potrvá do 8. června.

Přiblížit veřejnosti svět rostlin a práci odborníků, kteří ho zkoumají – to je cílem mezinárodního Dne fascinace rostlinami, který proběhne 18. května. K této iniciativě se přihlásily také české univerzity, výzkumné ústavy, botanické zahrady, neziskové organizace a firmy. Uspořádají proto od 14. do 27. května řadu populárně-vědeckých akcí. Milovníci rostlin se mohou vydat například na dny otevřených dveří nebo na komentované prohlídky expozic v botanických zahradách. Podrobný program najdou zájemci na internetové stránce http://plantday12.eu/czech.htm.

Členové švédské Královské technologické mise 2012, mezi nimiž nechybí ani král Karel XVI. Gustav, jednali ve středu 9. května 2012 v sídle AV ČR s reprezentanty naší nejvýznamnější vědecké instituce. V úvodu uvítal vzácné hosty předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Krátce představil Akademii věd ČR a její úlohu v našem systému vědy a výzkumu, včetně projektů mezinárodní spolupráce. Švédskou delegaci pak seznámil s projektem Tokamak COMPASS  ředitel Ústavu fyziky plazmatu Petr Křenek a vedoucí oddělení tokamaku Radomír Pánek. Systém PALS prezentoval koordinátor projektu Jiří Ullschmied a ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Jan Řídký představil budoucí superlaser ELI.

Ústav živočišné fyziologie a genetiky (ÚŽFG) AV ČR byl úspěšný v soutěži o prostředky z evropských strukturálních fondů z druhé prioritní osy (Regionální centra výzkumu) Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace se svým projektem EXAM (Experimental Animal Models). Na jeho základě bude v příštích letech v Liběchově vytvořeno nové centrum špičkových laboratoří PIGMOD (Pig Models of Diseases), jehož výstupy by měly směřovat především do aplikační sféry. Dalším neméně důležitým cílem je však také přispět k objasnění podstaty chorob nervového systému a nádorových onemocnění a výchova mladých výzkumných pracovníků. Plánovaný výzkum by měl vést k identifikaci nových biomarkerů a ověřování terapeutických postupů především v míšním poškození, Huntingtonově chorobě a lidském melanomu.

 

Unikátní optický projekční tomograf Bioptonics OPT Scanner 3001 uvede slavnostně do provozu ve čtvrtek 17. května 2012 ve 14 h v budově oddělení biomatematiky Fyziologického ústavu (FGÚ) Akademie věd ČR v Praze jeho ředitelka Dr. Lucie Kubínová. Hlavním úkolem tohoto přístroje je vytvářet trojrozměrné obrázky a videa především živočišných a rostlinných tkání, orgánů a menších organismů. Jde například o embrya, drobné vyvíjející se orgány, celé drobné živočichy nebo části lidských těl, listy, plody a rostlinná pletiva.

Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu jsou na vině muži. Jejich sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Jak k takovému defektu může dojít? Světlo do otázek okolo neplodnosti „silnějšího pohlaví“ nyní přináší práce badatelského týmu Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR.

Dosud jen domněnku, že spinová interakce elektronů je původcem supravodivosti ve sloučeninách těžkých kovů, se nyní podařilo potvrdit německým, českým a italským badatelům. Společným úsilím experimentátorů z Ústavu pro transuranové elementy v Karlsruhe a teoretiků z Fyzikálního ústavu (FZÚ) AV ČR v Praze a z Polytechniky v Turíně byla totiž poprvé jednoznačně určena symetrie parametru uspořádání v supravodivé fázi sloučeniny PuCoGa₅. Významné výsledky jejich práce v těchto dnech uveřejnil prestižní mezinárodní odborný časopis Nature Communications.

Mezinárodní tým vědců nalezl dosud neznámou skupinu sedmi bílkovin, které v buňkách kontrolují hladinu rostlinného hormonu auxinu. Ten rozhoduje o tvaru rostliny, jejím růstu i reakcích na některé podněty z okolí. Průlomový objev v těchto dnech zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. Kromě rakouských, belgických a švýcarských badatelů se na výzkumu významně podíleli vědci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR. Zmíněné bílkoviny, pojmenované PILS1 až PILS7, jsou důležité pro růst stonků a kořenů, vývoj květů, větvení stonků nebo zakládání postranních kořenů.

 

Klonování není pouze umělý proces v laboratorních zkumavkách. Jde též o standardní přirozený jev, jakým se projevuje život při přepisu dědičné informace uložené v DNA či při dělení buněk. Takto se množí mnohobuněčné organismy, celá řada rostlin, mnozí živočichové, a dokonce několik forem obratlovců. Tým vědců z Laboratoře genetiky ryb Ústavu živočišné fyziologie a genetiky (ÚŽFG) AV ČR v Liběchově se rozhodl testovat vznik přírodních klonů obratlovců na příkladu sekavců. Objevné výsledky badatelé v březnu publikovali v prestižním mezinárodním odborném časopisu Evolution.